Radiální epikondylitis (tenisový loket)
Ačkoli zlidovělý název k tomu svádí, zdaleka ne všichni pacienti s tímto onemocnění tenis hrají (případně ho vůbec někdy hráli). Pokud Vás při námaze, nebo i v klidu pobolívá někde v oblasti hmatného kostěného výstupku na zevní straně lokte (výstupek je částí pažní kosti a říká se mu radiální epikondyl), tak určitě čtěte dále. Následující informace by Vás mohly zajímat.
Co to vlastně je?
Tenisový loket, nebo přesněji epicondylitis lateralis humeri (popsáno i jako tzv. písařský loket) je bolestivé onemocnění svalových úponů na horním konci předloktí v oblasti zevní strany loketního kloubu.(viz obr.1) Bolest se u pacientů zvyšuje při zvedání zátěže.
Jaká je příčina?
Toto onemocnění může mít více příčin, ale nejčastěji se při něm uplatňuje chronické přetěžování a mnohočetná mikroskopická poranění (mikrotraumata) svalových úponů svalů předloktí, jejichž hlavní funkcí je natahování zápěstí.
Jedná se o druhou nejčastěji se vyskytující entezopatii (úponovou bolest) hned po entezopatiích ramenního kloubu. Vyskytuje se asi u 2 % populace, kdy muži a ženy jsou postiženi stejně často.
Rozeznáváme akutní formu, kdy bolesti nastupují po nezvyklé, nebo zvýšené námaze (šroubování šroubu, nahazování omítky, tenisovém zápase, práce s myší počítače....). Druhou formou je forma chronická, u které bolesti trvají déle než 6 týdnů a dochází k vzniku jizevnatých změn v místě úponu natahovačů zápěstí v oblasti radiálního epikondylu. Chronické obtíže se u pacientů asi v 50 % opakují i přes adekvátní léčbu. U chronických forem dochází k ochabnutí (atrofii) natahovačů zápěstí a prstů ruky.
Podobně, i když výrazně méně často, může dojít k postižení vnitřní oblasti loketního kloubu, kde se onemocnění nazývá mediální epikondylitida ("golfový event.oštěpařský loket")
Jak epikondylitidu poznáte?
V případě tenisového loktu budete mít bolesti hlavně v oblasti zevní strany loketního kloubu, kde můžete pozorovat i drobný otok, místo je na pohmat bolestivé a může být teplejší. Pohyb v loketním kloubu nebývá omezen. Charakteristická bývá také bolestivost při zvedání předmětů(např. zvednutí židle úchopem dlaní dolů viz obr. 2), což si můžete ihned vyzkoušet.
Můžete zkusit také ještě jeden testovací manévr. Přiložte předloktí a ruku dlaní na podložku. Poté zkuste zvednout 3.prst od podložky a proti odporu (viz obr.3). Známkou epikondylitidy je bolestivost úponů v oblasti lokte. Definitivní závěr však může udělat až lékař. RTG vyšetření se běžně neordinuje, na snímku i při rozvinutém onemocnění není nic vidět.
Jaká je léčba?
U akutních obtíží, kdy bolesti jsou důsledkem jednorázového přetížení je nutné zklidnění končetiny s omezením pohybů v oblasti zápěstí. Zakázány jsou pohyby a činnosti, které dříve potíže zhoršovaly. Přímo na bolestivé místo se aplikují různá léčiva ze skupiny tzv.nesteroidních antirevmatik (ibuprofen, diklofenak apod.) ve formě mastí, gelů či sprejů. Možné je podání těchto léčiv celkově ve formě tablet. Pokud jsou bolesti výrazné je vhodné zklidnit horní končetinu ve vysoké sádrové dlaze od konečků prstů až na paži na dobu 3-4 týdnů. Důležitá je také rehabilitace postižené končetiny. K urychlení hojení mikrotraumat je možné doplnit magnetoterapii.
Při přetrvávání obtíží a pokud se tyto obtíže stávají chronickými, používají se různé rehabilitační techniky. Používá se elektroléčba, ultrazvuk, magnetoterapie, případně laser. Dobrý výsledek a ústup bolesti lze také očekávat po injekční aplikaci kortikoidů s dlouhým účinkem do místa bolesti (lidově řečeno: obstřik). Lze také používat tzv. epikondylární pásku, která v některých případech může pomoci. Principem této dlahy je změna směru svalových tahů působících na radiální epikondyl.
Pokud konzervativní léčba nepřináší zlepšení, nezbývá než přistoupit k operaci. Cílem chirurgického výkonu je odstranění jizevnatě změněné tkáně v místě úponu šlach natahovačů zápěstí, denervace (zbavení nervového zásobení ) laterálního epikondylu pažní kosti a uvolnění úponů natahovačů. Operace se provádí většinou ambulantně nebo při krátkodobé hospitalizaci a lze ji po dohodě s pacientem provést v místní či celkové anestezii. Po operaci se přikládá sádrová fixace na doby 4 týdnů.
Jaké mohou být komplikace?
Při dlouhodobých obtížích dochází k ochabnutí svalů natahovačů zápěstí a prstů a snížení svalové síly v takovém rozsahu, že některý pacient nemůže např. provádět svoji práci. Pacienti s dlouhodobými obtížemi nemohou pro bolesti provádět ani běžné hygienické úkony (čištění zubů). Protože pacient postiženou končetinu vědomě nebo podvědomě šetří, dochází ke změně pohybového stereotypu, což vede k rozvoji dalších obtíží např. bolestí krční páteře. Komplikací chirurgické léčby může být zánět, krvácení, případně hypertrofická jizva.
Autoři: MUDr. Jaroslav Pilný, MUDr. Aleš Fibír