Artroskopie zápěstí

Ti jazykově zběhlejší už možná mají trochu představu o co by se mohlo jednat. Přeložili si totiž, že první část slova - artro, má asi něco do činění s kloubem či klouby a druhá část slova - skopie, asi bude znamenat něco ve smyslu dívati se nebo prohlížeti. Artroskopie je tedy výkon, při kterém se lze dívat do nitra kloubu.

    Artroskopie zápěstí je tedy konkrétní, v dnešní době už rutinně používaná, chirurgická metoda, při které se do zápěstního kloubu zavede drobná trubička s optickými vlákny - kamera (viz Obr.1) s jejíž pomocí se obraz z kloubu přenese na monitor televize. Výhodou této metody je, že se mohou přímým pohledem prohlédnout nitrokloubní struktury, zda jsou v pořádku, nebo zda nejsou poškozeny.

Proč se artroskopie provádí?

    Protože ne všechno je vidět na rentgenovém snímku. Artroskop nám dovoluje prohlédnout skoro celé zápěstí z několika drobných vpichů (viz Obr.2), které poškozují zápěstí daleko méně, než při použití tradičních metod. Také návrat k plné zátěži ruky a zápěstí po výkonu je podstatně kratší. Ovšem největší výhodou je přímá vizuální kontrola stavu zápěstí, hlavně případného poškození chrupavek a zápěstních vazů, které na rentgenovém snímku nelze často spolehlivě posoudit. Navíc optická soustava artroskopu umožňuje zvětšení kloubních struktur, což usnadňuje přesnější stanovení diagnózy.

    Artroskopie je s výhodou používána všude tam, kde prostým klinickým vyšetřením nejsme schopni určit příčinu obtíží. Během artroskopického vyšetření se mohou odhalit různé typy poškození, která nejsou zjistitelná jinými metodami (rentgenové snímky, počítačová tomografie, magnetická rezonance), jako jsou poškození vazů, zlomeniny kostí, zánětlivé změny kloubní výstelky (synovitida) a změny na chrupavkách (artróza).

    Tato poškození lze někdy i během artroskopie rovnou ošetřit, takže výkon původně diagnostický se stává výkonem léčebným. Ošetření těchto poškození lze provést z několika různých vstupů a to umožňuje dokonce lepší přehled, než při klasické otevřené operaci. Ne všechna poškození však lze ošetřit pomocí artroskopie. Pak je třeba tato onemocnění, po dohodě s operatérem, ošetřit jiným způsobem.

Jak výkon probíhá?

    Artroskopie se provádí nejčastěji v celkové anestezii (narkóze), případně je možné svodné znecitlivění celé horní končetiny. Pacient ted přichází na zákrok ráno, většinou kvůli narkose taky nalačno a po zákroku zůstává do večera nebo přes noc. Delší hospitalizace po jednoduché artroskopii není nutná.

    Na operačním sále tedy většinou vše prospíte. Pokud Vás zajímá, co provádí chirurg s Vaší končetinou, tak se podívejte na obr.3. Končetinu je nutno upnout do takovéhoto zařízení, aby se zvětšily štěrbiny mezi jednotlivými klouby zápěstí a obraz by tak byl přehlednější.

    Artroskop se zavede z několika vpichů a po prohlédnutí celého zápěstí už je možno blíže určit příčinu Vašich potíží. Zároveň je možné v jedné době provést i případný zákrok, o čemž by Vás měl poučit operatér před výkonem. Po operaci se tedy probudíte se zavázanou rukou s několika drobnými sešitými rankami. Pokud byl proveden zároveň ještě jiný zákrok, můžete se probudit ještě se sádrovou dlahou.

Jaká jsou rizika výkonu?

    Jako u každého výkonu může dojít ke krvácení nebo infekci. Riziko je však velmi malé a pečlivou operační technikou lze omezit na nezbytné minimum. Celková anestezie je u jinak zdravých pacietů taktéž málo riziková, u rizikovějších pacientů lze zvolit svodné umrtvení pouze operované končetiny.

Jaká má být správná pooperační péče?

    Po výkonu je třeba nosit horní končetinu ve zvýšené poloze, aby se zabránilo vzniku otoku a snížila se bolest. Po artroskopii zápěstí je obvykle potřeba zápěstí fixovat pomocí sádry nebo ortézou na dobu, která je nezbytná k ústupu obtíží. Doba znehybnění je závislá na typu poškození a provedené operaci.

Autor: MUDr. Jaroslav Pilný